Relativita

Autor staví svůj příběh na dramatické spekulaci a fiktivním setkání Alberta Einsteina a jeho dospělé dcery Lieserl. Einsteinovi se skutečně předtím, než se oženil se svojí první ženou Milevou, v roce 1902 narodila dcera, která ale už v roce 1904 záhadně zmizela. Je to neprobádaná kapitola Einsteinova života. Nikdy se o ní nezmínil a nikdo neví, zda zemřela, nebo byla dána k adopci. Tento fakt vyšel najevo až v roce 1987 z objevené soukromé korespondence. Autor staví na spekulaci, že Einsteinova dcera žije a dospělá se mu ohlásí jako novinářka. Chce se ale hlavně dopátrat vysvětlení, proč ji otec opustil.

„Jen dvě věci jsou nekonečné – vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist“

Divák je s neobyčejným citem, erudovaným intelektem, humorem a vhledem do dobových konsekvencí vtažen do souboje „morálky“ a „geniality“. Do otázek zda „velký“ člověk rovná se „dobrý“ člověk. Jak jinak než, že hlavní postava Alberta Einsteina vše „relativizuje“.

Precizně vybudovaný dialog otce a dcery, velikána, vědomého si své geniality a citlivé, zraněné ženy. Dialog intelektu a citu, lehkovážnosti a uvážlivosti.

„Gratuluju. Kuchyňskou relativitu ovládáš. A teď kvantová teorie.“