Váňa

Váňa je typický čechovovský „zbytečný člověk“, který se stará o statek profesora Serebjakova. Nešťastně zamilovaný do jeho ženy Heleny se potácí a snaží se pracovat. Když se ale dozví, že chce profesor statek prodat neudrží se a v návalu vzteku vytáhne zbraň.

Panoptikum tragických postav, hledajících svůj životní směr, lásku, porozumění, uznání. Téma křehkosti, zranitelnosti, nejistoty, přílišné změkčilosti nebo nechuti čelit problémům vytváří ve Váňovi jedinečný koktejl emocí i humoru a nastavuje zrcadlo divákovi, jenž se v tom všem zkrátka musí najít.

Důvodů k uvedení Strýčka Váni v dnešním Česku je mnoho, témata ve hře obsažená se současností silně rezonují a zhuštěná forma hry je koncentruje
v intenzitě řekněme až brutální. To vše v hávu nesmírné křehkosti. Křehkost je ostatně propojující téma, motiv i scénograficko-režijní metoda.

Váňa vznikl ve spolupráci se spolkem Didi.art, který zpracovává témata se silnými ženskými hrdinkami v inscenacích „Vyhnání Gerty Schnirch“ Kateřiny Tučkové, Lorcově „Krvavá svatbě“ nebo „Máma říkala, že bych neměla“ autorky Charlotte Keatley. Vůdčí osobnost spolku, režisérka Šoltýsová dramaturgickou linii Didi.artu reprezentuje i v jiných divadlech (Hana, Její pastorkyňa, U Kočičí bažiny v Klicperově divadle, Kytice a Porcie Coughlanová v Městském divadle v Mladé Boleslavi). Inscenace Stephensova monodramatu Váňa v Divadle v Řeznické je drobným úkrokem stranou, při zachování silného rukopisu a intenzivního vhledu do postav.