Divadlo v Řeznické vybralo jako svoji další premiéru Ještěrku na slunci. Do hlavní role obsadilo hvězdnou dvojici Hanu Maciuchovou a Jaroslava Satoranského. Vznikla vtipná, inteligentní a propracovaná inscenace.

Ještěrka na slunci nemá silnou dramatickou zápletku. Ačkoliv na první dojem může znít námět nudně a dá se shrnout do několika vět, nenašli byste pro zpracování Divadla v Řeznické méně vhodný výraz. Inscenace plyne svižně a ve dvou hodinách nenajdete hluchého místa.

Konverzační humor a herecké výkony tvoří základní kameny inscenace. Na nich stojí vše ostatní, a to rekvizity, práce světel a hudba. Dohromady tvoří Eiffelovku, která nepadá ani v závěru. Konečně se na divadelní scéně objevil důkaz, že inteligentní humor s absencí sprostých slov dokáže diváky pobavit. Ještěrka netlačí na pilu vulgárního humoru, a přesto dokáže být zábavná.

Scénu tvoří několik rekvizit (stolek, gauč, židle, křeslo) plně vytížených během inscenace. Funkční scéna v malém prostoru Řeznické dokresluje prostředí terasy. Světlo se mění decentně, z temně oranžové značící západ slunce na noční modř a zpět. Sem tam zazní podkres ve francouzském stylu nebo lehkého pianina. Rychle se objeví, zaujme a zase zmizí. Žádný z prvků nevybočuje, nesnaží se šokovat a vše spolu souzní v jeden celek s názvem Ještěrka na slunci.

rvní část je humornější a odlehčenější, druhá nese výrazný nádech tragičnosti. Ještěrka mi připomněla inscenaci z vinohradské půdy jménem Tanec smrti. Hanu Maciuchovou však inscenace z Řeznické postrčila více na světla reflektorů. Maciuchová má šmrnc a především mnoho hereckých tváří, které se neokoukají. Od pláče po smích dokáže zahrát celou škálu emocí, a navíc každý její pohyb vypadá promyšleně.

Jaroslav Satoranský nezůstává pozadu. Nesekunduje a je Maciuchové rovnocenným hereckým partnerem. Komická postava zapomnětlivého sluhy, kterého trápí věk i vzpomínky stejně jako Sáru, mu perfektně sedí. Za jednu inscenaci vystřídá několik rolí. Ačkoliv nejlépe mu šla Sářina matka, dokázal se převtělit i do ostatních duchů hereččiny minulosti.

Klasická inscenace s inteligentním humorem se v poslední době nevidí na české divadelní scéně často. Ještěrka na slunci se nesnaží mermomocí vrýt do paměti diváka, přesto dokáže zaujmout několika prvky, a to především ostrovtipem a hereckými výkony.

Hodnocení: 100 %
Autor: Anna Kottová, Topzine.cz