Tragický milostný příběh dvou velikánů světových dějin, římského vojevůdce a egyptské královny, pojal Shakespeare jako komorní drama cizoložné lásky v kulisách velkého světa. Stárnoucí milenci, jejichž osobní touhy se střetávají s nadosobními povinnostmi vladařů, se při pohledu do soukromí jeví poněkud směšní a nedokonalí, ale o to lidštějsí a věrohodnější. V této de facto poslední Shakespearově tragédii stojí proti sobě Orient a Západ, rozum a vášeň, rytířsky pošetilé stáří a dravé, nelítostné mládí. Úprava se snaží z této mohutné fresky o přechodu dvou epoch vytáhnout především individuální osudy šestice protagonistů. J. Josek

Balada o smutné kavárně je považována za mistrovské dílo. Sugestivně zpodobňuje svár citů tří netypických postav: chlapsky svalnaté slečny Amelie, napraveného rváče, bývalého manžela Amelie, Marvina Macyho a pokřiveného Lymona, který svým příchodem rozčeří nejen stojatou nudu malého městečka, ale i zdánlivě mrtvou, dosud neprobuzenou lásku ústřední postavy slečny Amelie. Za roli Amelie byla Simona Stašová nominována na Cenu Thálie za rok 2005.

Hra vypráví příběh poněkud bláznivé stařeny, která v blízkosti smrti účtuje se svým životem. Zažívá při tom až absurdně komické situace, ve kterých je jejím partnerem mladá Filemona, jež za ní dochází. Stařenin podivný svět ji přitahuje a nad její iracionalitou jí zůstává rozum stát. Filemona posupně odkrývá zákoutí stařenina života, kde se dozvídá o její životní lásce a společně se chystají provést kouzlící rituál za pomoci sedmi nožek z černé slepice. Hra začínající mladé autorky laděná do groteskna se špetkou černého humoru a poetickou příměsí.

Pokus o náhled do soužití jedné česko-slovenské rodiny očima pětiletého kluka koncem 60. let 20. století. Co všechno může přinést život v domácnosti, kde otec mluví slovensky, matka česky a babička záhoráckým nářečím a každý každého nenávidí.

V tomto večeru ožívá kouzlo jazyka jidiš v tradičních písních, které vznikaly většinou na přelomu 19. a 20. století. Vyprávějí o lidských radostech a strastech - s ironií, vtipem, ale i nostalgií..Výběr písní reflektuje minulost, ale i přítomnost každodenního života. Každá píseň má svého adresáta! A jak ten život postupuje stále kupředu, zaznívají i nová témata. Při jejich poslechu si často vybavíme momenty, pocity i situace, které se dotýkají každého z nás.

Pojďme spolu navštívit svět fantazie malého dítěte, který se skrývá v každém dětském pokoji, jen my dospělí už na něj kvůli své práci zapomněli. Ustrašený Honzíček zachrání zatoulaného kocoura, z kterého se vyklube pohádkový Kocour v botách. A tak se dva kamarádi vydávají hledat Honzíkovo štěstí. Přijdou až k samotnému králi, kterého však začarovala zlá čarodějnice…

Autorské písničky známe herečky Jitky Smutné za doprovodu Terezy Nekudové a jejich přátel.

Hru Thomase Bernharda Minetti (Portrét umělce jako starého muže) v překladu Josefa Balvína režíruje Viktorie Čermáková. Premiéra 5. a 6. prosince 2007.

Luba Skořepová - tři ženské příběhy s růžovým a černým humorem. Voda a mýdlo, Svatba s kameny, Sůl a tabák. "My ženy jsme už takové - schází nám logika. Stále doufáme, že se věci nějakým zázrakem změní, i když není už pomoci, i když je už všecko dávno ztracený."

Tragikomická hra významného představitele anglického absurdního dramatu se odehrává v zapadlém přímořském penzionu, do jehož poklidné a stereotypní atmosféry nečekaně vstoupí násilí, hrozba a manipulace. Tato tragikomedie měla u nás premiéru v roce 1967 v Činoherním klubu a v kontextu doby hrozba a násilí evokovaly persekuci komunistickým režimem, hra je však nadčasová a i v dnešní době je ona hrozba a manipulace přítomno kolem nás, byť v jiných odstínech.

Mladá rodina žije relativně spokojeným životem do té doby, než jim sousedka nabídne pomoc…. Kam až vede dobrá vůle okolí, které to s Vámi myslí dobře? O tom pojednává poněkud absurdní tragická groteska současného maďarského autora.

Křižovatka osudů dvou stárnoucích žen různě vzdělaných, odlišného temperamentu i životního stylu, které se přesto sblíží. Dynamické představení filmovým střihem vtáhne diváka do děje explozí energie, kterou na téměř prázdném jevišti zvýrazňuje hudba a světlo. Hra byla původně napsaná pro Annie Girardotovou a Odette Joyeuxovou.

Klauni, staří komedianti, Learové a Hamleti,....tak by se možná daly nazvat dvě ústřední postavy inscenace Arnošta Goldflama Ředitelská lóže. Co je to vlastně ředitelská lóže? Kdo v ní sedí?

Příběh třicetiletého přátelství mezi americkým dramatikem Tennessee Williamsem a italskou herečkou Annou Magnani. Hra začíná koncem čtyřicátých let minulého století, kdy se Williams během svého pobytu v Římě konečně setká s herečkou, pro niž touží psát. Prakticky ihned najdou porozumění jeden pro druhého, a tak v období, které následuje, předkládá autor divákům životní peripetie obou umělců.

Jedno z nejslavnějších světových dramat. Vina a trest, široká ruská duše na úzkém jevišti neklidného života.

Příběh se odehrává v Neapoli v domácnosti maloměšťácké, bigotní Anny. Základní linií příběhu je konflikt mezi Annou a jejím synem, který se rozhodne matce přiznat k homosexualitě. Bravurní tragikomedie ve které se podařilo autorovi vystihnout a dokonale zmapovat podstatu předsudků primitivních lidí.

Hra o ženách a snad nejen pro ženy! Od malé holčičky až po prababičku, herecky ovšem v obráceném pořadí. Příběh žen v rodině, které spolu žijí, ačkoliv je to vlastně nemožné a taky dost nesnesitelné - ale přitom snad i zábavné. Jediná živá mezi nimi je hračka, panenka. Jak se takový život žije, o čem se tyhle ženy a ženičky mezi sebou baví, na co myslí a jak to dopadne? Kdoví...